Investice píklady
Píklad . 1
Investiní náklady uvaované akce jsou K 10 000 000,. Jaká bude návratnost této akce, jsou-li odhadovány následující píjmy a vdaje. Doba ivotnosti je 50 let.
Rok provozu |
Píjmy (v tis. K) |
Vdaje (v tis. K) |
1 |
1 500 |
1 300 |
2 |
2 400 |
2 100 |
3 |
2 600 |
1 600 |
4 |
3 000 |
1 700 |
5 a dále |
3 200 |
1 800 |
ukazatelem návratnosti zjiujeme, za jaké asové období isté píjmy plynoucí z provozu investice pokryjí investiní náklady, nejdíve zjistíme isté píjmy za první 4 roky provozu
Rok provozu |
Píjmy (tis. K) |
Vdaje (tis. K) |
isté píjmy |
1 |
1 500 |
1 300 |
200 |
2 |
2 400 |
2 100 |
300 |
3 |
2 600 |
1 600 |
1 000 |
4 |
3 000 |
1 700 |
1 300 |
∑ |
9 500 |
6 700 |
2 800 |
5. rok a dále |
|
|
1 400 |
Vypoítáme
zstatek
po 4 letech provozu:
10 000 000 2 800 000 = 7 200 000
Návratnost uvaované akce je 9,14 let. Základním poadavkem je, aby doba návratnosti byla vrazn kratí ne doba ivotnosti. Poadavek je splnn.
Píklad . 2
Investiní náklady uvaované akce jsou K 2 000 000,. Urete, jaká bude návratnost, jsou-li odhadovány následující píjmy a vdaje. Doba ivotnosti investice je 30 let.
Rok provozu |
Píjmy (tis. K) |
Vdaje (tis. K) |
isté píjmy (tis. K) |
1 |
300 |
600 |
300 |
2 |
500 |
500 |
0 |
3 |
500 |
400 |
100 |
4 |
600 |
300 |
300 |
5 a dále |
600 |
320 |
280 |
vypoítáme zstatek po tyech letech provozu
2 000 000 100 000 = 1 900 000
Návratnost uvaované akce je 10,8 let. Základním poadavkem je, aby doba návratnosti byla vrazn kratí ne doba ivotnosti. Poadavek je splnn.
Píklad . 3 Rentabilita úhrnnch vloench prostedk
V následující tabulce jsou zachyceny nkteré ukazatele firmy A ve dvou po sob následujících letech (v mil. K):
Firma A |
Rok 0 |
Rok 1 |
Zisk |
60 |
80 |
Celková aktiva |
1000 |
1100 |
Dlouhodob majetek |
400 |
410 |
Obn majetek |
600 |
690 |
Obrat |
1 800 |
1700 |
V roce 1 dosáhla konkurenní firma B tchto vsledk (v mil. K):
Firma B |
Rok 1 |
Zisk |
100 |
Celková aktiva |
1400 |
Dlouhodob majetek |
420 |
Obn majetek |
980 |
Obrat |
1800 |
Za ukazatel efektivnosti budeme povaovat rentabilitu úhrnnch vloench prostedk (tj. v podstat celkového kapitálu):
a) jak se zmnila efektivnost firmy, jak tuto zmnu ovlivnila zmna zisku, dlouhodobého majetku a obného majetku?
b) která ze dvou firem dosáhla v roce 1 lepích vsledk, meno opt rentabilitou úhrnnch vloench prostedk, ím jsou zpsobeny rozdíly mezi firmami?
a) zmnu
efektivnosti menou
rentabilitou úhrnnch
vloench
prostedk
zjistíme podle vzorce:
metodou etzové
substituce zjistíme vliv zmny
zisku, dlouhodobého majetku a obného
majetku na zmnu
rentability, celková aktiva rozdlíme
na dlouhodob
majetek a obn
majetek a upravíme vzorec pro vpoet
rentability následujícím zpsobem
vliv
zmny
zisku na rentabilitu
vliv zmny
dlouhodobého majetku
vliv
zmny
obného
majetku
Musí platit, e:
b) vzorec
rentability úhrnnch
vloench
prostedk
upravíme následujícím zpsobem:
zjistíme hodnoty tchto
tí
sloek
vzorce rentability úhrnnch
prostedk
a porovnáme rozdíly mezi firmami
)
Píklad . 4
Dv navzájem porovnatelné firmy dosáhly ve vybranch ukazatelích následujících vsledk (v mil. K):
Ukazatel |
Firma A |
Firma B |
Zisk |
30 |
55 |
Celková aktiva |
310 |
700 |
Dlouhodob majetek |
120 |
320 |
Obn majetek |
190 |
380 |
Obrat |
500 |
800 |
Která z tchto dvou firem docílila lepích vsledk, meno rentabilitou úhrnnch vloench prostedk. ím jsou zpsobeny rozdíly?
Firma A:
Firma B:
Lepích vsledk dosáhla firma A, a to pesto, e dosáhla nií obratové rentability. Rozhodujícím zpsobem jsou vsledky ovlivnny vázaností dlouhodobého a obného majetku.
Píklad . 5
Tabulka ukazuje vsledky podniku ve dvou po sob následujících letech (v mil. K):
Ukazatel |
Rok 0 |
Rok 1 |
Zisk |
60 |
72 |
Celková aktiva |
1000 |
1020 |
Dlouhodob majetek |
400 |
390 |
Obn majetek |
600 |
630 |
Posute, jak se zmnila rentabilita vloench prostedk, jak tuto zmnu ovlivnila zmna zisku, dlouhodobého a obného majetku. K vpotu pouijte metodu etzové substituce.
Rentabilita vloench prostedk se zvila o 1,06 %. Nejve toto zvení ovlivnilo zvení zisku (1,2 %), mení vliv mlo sníení stavu dlouhodobého majetku (0,07 %), zvení stavu obného majetku psobilo opanm smrem (0,21 %).
Píklad . 1
Dnes vloíte ve spoiteln K 6 200 K 2 % úrok. Kolik budete mít za est let?
HP vyjaduje skutenost, e peníze je vdy moné investovat a bhem asu pinesou urit vnos, uloením penz ve spoiteln je píkladem velmi jednoduché investice,v pípad, e úroky nebudeme kadm rokem vybírat, získáme i úroky z úrok vzniklch v pedchozích letech, tento zpsob se nazvá sloité úroení.
Budoucí hodnota dnes vloench 6 200 K po esti letech pi úrokové míe 2 % bude 6 982 K.
Píklad . 2
Na aukci mete koupit obraz neznámého malíe. Podle naeho odhadu se Vám podaí za 20 let obraz prodat za 5 mil. K. Jakou cenu mete dnes za tento obraz maximáln zaplatit, ani byste prodlali? Peníze, za které obraz koupíte, byste mohli alternativn uloit v bance na úrok 3 %.
za 20 let ode dneka dostanete 5 mil. K, pokud nechceme mít z investice ztrátu, nememe dnes za obraz zaplatit více, ne je souasná hodnota tchto 5 mil. K, proto poítáme souasnou hodnotu budoucích píjm
Pokud za obraz dnes zaplatíme 2 768 378 K a za dvacet let dostaneme 5 mil. K, budeme na tom zcela stejn, jako kdybychom dnes tchto 2 768 378 K uloili do banky na 3 % úrok. Pokud bychom za obraz zaplatili více, budeme mít mení roní zisk, ne kdybychom peníze uloili do banky, a investice tak bude pro nás prodlená.
Píklad . 3
Kad rok na konci spoíte K 10 000, na termínovaném útu s úrokem 5 % ron. Pedpokládáte roní sloené úrokování. Kolik budete mít na útu koncem estého roku?
v tomto pípad se nejedná o jednu poátení investici, ale o celou adu opakujících se vklad, pokud jsou posuzované ástky stále stejn vysoké a opakují se pravideln, jedná se o tzv. anuitu a vpoet meme urychlit pomocí tzv. stadatele
Budoucí hodnota anuity musí bt samozejm vdy vyí ne prost souet anuitních ástek (68 019 > 60 000).
Píklad . 4
Za pt let si chcete koupit stroj za 600 000 K. Jak velkou ástku musíte kad rok uloit, abyste po pti letech disponovali píslunou ástkou? Banka platí roní úrok 7 %.
v tomto pípad známe budoucí hodnotu anuity a potebujeme naopak vypoítat jednu anuitní ástku
Pokud uloíme na konci kadého roku K 104 334, na 7% úrok, budeme mít na konci pátého roku práv potebnch K 600 000,.
Píklad . 5
Podnik prodává pozemek a získal ti
kupce. 1. Kupec nabízí 5 mil. K
okamit
v hotovosti, 2. Kupec nabízí 6 mil. K
ve tech
roních
splátkách splatnch
vdy
na konci roku, 3. Kupec nabízí 10 mil. K
v deseti roních
splátkách, vdy
na konci roku. Peníze máte monost zhodnotit :
a) na 7% úrok
b) na 17% úrok
Kterému kupci dáte pednost?
abychom mohli ti nabízené ceny srovnat, je nutné vechny platby vyjádit k jednomu asovému okamiku, pouijeme souasnou hodnotu, co bvá v praxi nejpouívanjí zpsob
a) pi
úroku 7 %
kupec 1:
kupec 2:
kupec 3:
pi
úroku 17 %
kupec 1:
kupec 2:
kupec 3:
Pi niím úroku dáme pednost tetímu kupci, pi vysokém úroku prvnímu kupci, nebo peváí vhodnost dívjího získání penz a jejich okamitého uloení na vysok úrok.
Píklad . 6
V pítích tyech letech dostanete vdy na konci roku tyto penní ástky. Jakou mají pro nás tyto píjmy celkovou souasnou hodnotu, pokud mete peníze investovat za 10% úrok?
Rok |
Píjem v K |
1 |
2 000 |
2 |
2 500 |
3 |
2 600 |
4 |
2 100 |
Píjmy jsou v kadém roce jinak vysoké, nememe pouít vpoet pro anuitu. Budeme poítat souasnou hodnotu kadé jednotlivé ástky zvlá pomocí odúroitele a tyto souasné hodnoty pak seteme.
Rok |
Píjem v K |
Souasná hodnota v K |
1 |
2 000 |
1 818 |
2 |
2 500 |
2 066 |
3 |
2 600 |
1 953 |
4 |
2 100 |
1 434 |
Celkem |
? |
7 272 |
Souasná hodnota vech píjm je K 7 272,.
Píklad . 7
Do spoitelny vloíme jednorázov vklad K 10 000,. Na jakou ástku vzroste za 5 let pi úrokové sazb 1,5 %?
Píklad . 8
Jako ástku musíme uloit v bance dnes, abychom za ti roky mli pi úrokové sazb 2 % ástku K 15 000?
Píklad 9
Do banky budeme pravideln na konci roku vkládat ástku K 10 000 K (anuitu). Jakou ástku budeme mít k dispozici za 5 let pi úrokové sazb 2 %.
Píklad . 10
Jakou ástku musíme ke konci kadého roku uloit, abychom mli za pt let pi úrokové sazb 2 % konenou sumu K 100 000,?
Píklad . 11
Banka nám poskytla úvr ve vi K 100 000, na 5 let s tím, e úvr budeme splácet po dobu pti let pravidelnmi stejnmi ástkami (úmor i 10 % úrok v jedné ástce). Jaká bude ve roní splátky?
Píklad .12
Akciová spolenost pedpokládá, e se pokusí zajistit pravideln rst dividendy o 5 % ron. Stávající dividenda, kterou spolenost vyplácí akcionám je K 140,. Vypoítejte, jaká bude ve dividendy ve tvrtém roce.
Píklad . 13
Firma prodala zahraninímu odbrateli na dvoulet úvr stroj v hodnot K 860 000,. Odbratel zaplatil smnkou, kterou firma okamit eskontovala. Banka si útuje pi eskontu úrok ve vi 12 %. Vypoítejte, kolik zaplatí banka firm.
Ukazatele zahrnující faktor asu
Píklad . 1
Zjistte kapitálovou hodnotu akce, charakterizované píjmy a vdaji (v tis. K) uvedenmi v tabulce, pi 15 % poadovaném zhodnocení kapitálu. Je tato akce vhodná?
Rok |
Píjmy |
Vdaje |
0 |
100 |
1 100 |
1 |
300 |
600 |
2 |
600 |
600 |
3 |
900 |
600 |
4 |
100 |
700 |
5 |
1 200 |
700 |
6 |
1 200 |
400 |
Rok |
|
(tis. K) |
0 |
1 000 |
1 000,00 |
1 |
300 |
260,87 |
2 |
0 |
0,00 |
3 |
300 |
197,25 |
4 |
300 |
171,53 |
5 |
500 |
248,59 |
6 |
800 |
345,86 |
Celkem |
|
297,64 |
Vhodnjí je peníze vloit do jiné investice, protoe KH je záporná.
Píklad . 2
Co je vhodnjí:
a) vloit 2 000 000 K do nákupu prodejny, v které jsou oekávány zisky uvedené v tabulce nebo
b) vloit peníze do jiné investice pi zhodnocení 10 %? Rozhodnte pomocí kapitálové hodnoty.
Rok |
Zisk (tis. K) |
2009 |
200 |
2010 |
300 |
2011 |
400 |
2012 |
400 |
2013 |
350 |
2014 |
200 |
2015 |
200 |
2016 |
150 |
eení:
Rok |
(tis. K) |
2008 |
-2 000,00 |
2009 |
181,80 |
2010 |
247,90 |
2011 |
300,50 |
2012 |
273,20 |
2013 |
217,30 |
2014 |
112,90 |
2015 |
102,60 |
2016 |
70,00 |
Celkem |
493,70 |
Vhodnjí je peníze vloit do jiné investice, protoe kapitálová hodnota je záporná.
Píklad . 3 vnitní úroková míra (vnitní vnosové procento, vnitní míra vnosu)
Uvaovanou investicí bychom dosáhli v následujících letech pravdpodobn tchto píjm a vdaj:
Rok |
Píjmy (tis. K) |
Vdaje (tis. K) |
0 |
0 |
1300 |
1 |
600 |
700 |
2 |
600 |
600 |
3 |
800 |
200 |
4 |
1400 |
700 |
5 |
1600 |
1100 |
6 |
1700 |
1200 |
7 |
1600 |
1000 |
8 |
1500 |
1400 |
Vypoítejte vnitní úrokovou míru uvaované investice a porovnejte její vhodnost s vkladem do banky, je-li poadované zhodnocení kapitálu 14 %.
vnitní úroková míra (VUM) je taková úroková míra, pi které se sob rovnají touto úrokovou mírou odúroené píjmy a vdaje související s uvaovanou investicí, je to tedy taková úroková míra, pi které je kapitálová hodnota uvaované investice nulová, VUM zjistíme podle vzorce
postup vpotu:
odhadneme
vchozí
hodnotu VUM
zjistíme kapitálovou hodnotu pro tuto hodnotu VUM, mohou nastat ti
pípady:
KH=0, tzn. odhad je správn
KH>0, tzn. odhad je nízk
KH<0,tzn. odhad je vysok
v pípad, e je odhad nízk nebo vysok, zvíme nebo snííme odhadované VUM a zjistíme znovu kapitálovou hodnotu, ostup opakujeme tak dlouho, a získáme dva takové odhady, aby u jednoho byla kapitálová hodnota kladná a u druhého záporná
lineární interpolací zjistíme skutenou hodnotu VUM
investice je vhodná, je-li její VUM vyí, ne je míra zhodnocení nejvhodnjí alternativní varianty, v naem píkladu 14 %
eení:
odhad vchozí hodnoty VUM = 18 %
zjitní KH pro tuto hodnotu VUM, KH= 39,8, je záporná, znamená to, e odhad je píli vysok. Snííme odhad a vpoet opakujeme
zjitní KH pro 17 %, KH =14,1, je kladná, získali jsme tedy 2 odhady, hledaná VUM bude mezi tmito dvma odhady
Investice je vhodná, protoe její VUM je vyí ne poadované zhodnocení 14 %.
Píklad . 4
Pomocí VUM rozhodnte, která varianta se Vám jeví jako nejvhodnjí:
a) koup prodejny s následujícími odhadovanmi píjmy a vdaji v tis. K:
Rok |
Píjmy |
Vdaje |
0 |
600 |
2200 |
1 |
600 |
600 |
2 |
700 |
200 |
3 |
900 |
200 |
4 |
1 300 |
600 |
5 |
1 500 |
1 000 |
6 |
1 600 |
1 000 |
7 |
1 600 |
1 200 |
8 |
1 600 |
1 300 |
b) koup autoopravny s následujícími odhadovanmi píjmy a vdaji v tis. K:
Rok |
Píjmy |
Vdaje |
0 |
400 |
1 800 |
1 |
500 |
600 |
2 |
600 |
500 |
3 |
900 |
800 |
4 |
1 300 |
500 |
5 |
1 500 |
400 |
6 |
1 300 |
400 |
7 |
1 800 |
300 |
c) zhodnocení jinm zpsobem pi 15 %.
eení:
a)
Rok |
|
|
0 |
1600 |
1600 |
1 |
0 |
0 |
2 |
320 |
378,07 |
3 |
358,40 |
460,26 |
4 |
286,72 |
400,23 |
5 |
163,84 |
248,59 |
6 |
157,29 |
259,40 |
7 |
83,89 |
150,37 |
8 |
50,33 |
98,07 |
Celkem |
179,53 |
394,99 |
b)
Rok |
|
|
0 |
1400 |
1400 |
1 |
83,33 |
80,65 |
2 |
69,44 |
65,04 |
3 |
57,87 |
52,45 |
4 |
385,80 |
338,38 |
5 |
442,07 |
375,21 |
6 |
301,41 |
247,56 |
7 |
418,62 |
332,77 |
Celkem |
191,88 |
69,24 |
Nejvhodnjí je varianta b), její VÚM je 22,9%. VÚM varianty a) je 21,4 %.
Píklad . 5
Máte 3 mil. K. Máte monost koupit podnik, kde získáte v následujících letech tyto zisky v tis. K:
Rok |
Zisk |
2009 |
300 |
2010 |
400 |
2011 |
500 |
2012 |
500 |
2013 |
650 |
2014 |
800 |
2015 |
1300 |
Jakou úrokovou míru zhodnocení by vám nkdo jin musel nabídnout, abyste radji svili investované peníze jinam?
eení:
Rok |
|
|
|
2008 |
300 |
3 000,00 |
3000,00 |
2009 |
300 |
272,73 |
280,37 |
2010 |
400 |
330,58 |
349,38 |
2011 |
500 |
375,66 |
408,15 |
2012 |
500 |
241,51 |
381,45 |
2013 |
650 |
403,60 |
463,44 |
2014 |
800 |
451,58 |
533,07 |
2015 |
1300 |
667,11 |
809,57 |
Celkem |
? |
57,23 |
225,43 |
Musela by nám bt nabídnuta alespo úroková míra 8,8 %, abychom svili peníze jinam.
CVP analza bod zvratu
Píklad . 1
Firma má k dispozici sledující údaje:
Fixní náklady za rok jsou K 60 000,; jednotková cena je K 20,; variabilní náklady na jednotku jsou K 10,; realizovaná produkce je 8 000 ks. Zjistte:
a) jaké mnoství produkce je potebné k dosaení ;
b) kolik kus se musí prodat, aby byl dosaen zisk K 30 000,;
c) jak zisk se dosáhne sníením variabilních náklad o 10 % a fixních o K 10 000,;
d) jakou prodejní cenu je nutné stanovit, aby byl dosaen zisk K 30 000, pi prodeji 8 000 kus?
eení:
a)
K dosaení
je poteba
vyrobit 6 000 kus
vrobk.
b)
Abychom dosáhli zisku K
30 000,
musíme prodat 9 000 kus
vrobk.
c)
Sníením
variabilních náklad
o 10 % a fixních o K
10 000,
dosáhneme zisku K
38 000,.
d)
Aby byl dosaen
zisk 30 000 K,
prodejní cenu bychom museli zvit
o K
1,25 na 1 kus.
Píklad . 2
Urete bod zvratu pro jeden vrobek:
a) je dána nákladová funkce :
· urete bod zvratu v kusech, je-li cena za kus 5 K;
· urete bod zvratu v K;
· jaké mnoství vrobk musí podnik vyrobit, aby dosáhl zisk K 43 200,;
b) cena vrobku je 5 K, poadovan zisk za období je 36 000 K, podnik je schopen vyrobit v tomto období 15 000 kus vrobk:
· jak je limit fixních náklad, pokud jsou variabilní náklady na 1 kus K 1,40;
· jak je limit variabilních náklad na K 1, produkce?
eení:
a)
Dosaené
vnosy
uhradí náklady a zisk bude nulov
pi
vrob
5 000 kus.
Bod zvratu v korunách je K
25 000,.
Aby podnik dosáhl zisku K
43 200,,
musí vyrobit 17 000 kus
vrobk.
b)
Limit fixních náklad
je K
18 000,.
Limit variabilních náklad
je K
0,28.
Píklad . 3
Vypoítejte Qk pi fixních nákladech K 100 000, ron, pi jednotkové cen K 16, a variabilních náklad na jednotku K 6,. Vypotené mnoství porovnejte s vrobní kapacitou, která je 25 000 kus za rok (i v %).
eení:
Bod zvratu je na úrovni 10 000 kus vyrobench vrobk.
Bod zvratu je na úrovni 40 % vrobní kapacity.
Píklad . 4
Podnik vyrobil dva druhy vrobk za tchto podmínek:
Vrobek |
Vyrobené mnoství v tunách |
Variabilní náklady na jednotku v K |
Celkové fixní náklady v K na vrobu |
Cena za 1 tunu v K |
C |
400 |
5 |
? |
6 |
D |
600 |
3 |
? |
5 |
Celkem |
? |
? |
1 000 |
? |
Vypotte:
a) pi jakém objemu v tunách i v K dosáhne podnik bodu zvratu;
b) pi jakém objemu vroby v tunách i v K dosáhne podnik zisku K 1 200,.
eení:
a)
Bod zvratu odpovídá objemu 375 tun vrobku
D a 250 tun vrobku
C.
a)
Zisku 1 200 K
dosáhne podnik pi
objemu vroby
550 tun vrobku
C a 825 tun vrobku
D. V korunách je to 7 425 K.
Píklad . 5
Vypoítejte, pi kterém objemu vroby dosáhne podnik bodu zvratu a kolik toho musí vyrobit, aby dosáhl zisku K 2 000,.
Vrobek |
Mnoství v kusech |
Variabilní náklady na 1 ks v K |
Fixní náklady v K |
Cena na 1 kus |
A |
500 |
2 |
? |
5 |
B |
300 |
4 |
? |
5 |
Celkem |
? |
? |
1 000 |
? |
eení:
Bod zvratu odpovídá objemu 278 kus
vrobk
A a 167 kus
vrobk
B.
Zisku K 2 000, podnik dosáhne pi objemu 833 kus vrobk A a 500 kus vrobk B.